Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Neumovaný misál XIV D 12. Inventarizace pramene a sonda do repertoáru alleluiatických veršů
Vergosová, Eva ; Eben, David (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Předmětem předkládané bakalářské práce je neumovaný misál XIV D 12. Ačkoli se jedná o výjimečně cenný pramen pro studium vývoje mešního repertoáru v Evropě i v českých zemích, dosud se mu v odborné vědecké literatuře dostalo pouze částečné pozornosti. Dosavadní dílčí výsledky vědeckého bádání zasazovaly vznik rukopisu do různých období a míst. Jedním z cílů této práce je přispění k problematice datace a provenience pramene, zejména na základě zpracování a rozboru jeho hudebně-liturgického obsahu. Neméně důležitou výpovědní hodnotu misálu tvoří analýza vybraných částí repertoáru, díky níž lze blíže vymezit okruh evropských tradic, z nichž rukopis vychází, a upřesnit vývoj tradice zachycené v domácích pramenech. Klíčová slova: gregoriánský chorál, středověk, hudební rukopisy, misál, mše, mešní proprium, vyšehradská kapitula, alleluia
Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století
Duchoslavová, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století Předmětem zkoumání, kterému se věnuje tato bakalářská práce, je vývoj a způsob zobrazování českých zemských patronů v knižní malbě v období od 2. poloviny 15. do konce 16. století. Hlavním pramenem jsou především hudební rukopisy městských literátských bratrstev - kancionály a graduály. Tyto prameny přitom vznikaly v různých náboženských, resp. konfesijních skupinách - jak u katolíků i nekatolíků. Hlavním cílem této bakalářské práce je sledování vztahu k českým zemským patronům a ikonografická analýza způsobu jejich zobrazování v tom kterém konfesijním prostředí.
Neumovaný breviář Pu VI E 4c z kláštera sv. Jiří
Seifertová, Tereza ; Eben, David (vedoucí práce) ; Ciglbauer, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá neumovaným breviářem z fondu Národní knihovny České republiky se signaturou VI.E.4c. Rukopis, původně z knihovny ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, vznikl po polovině 12. století a je tak nejstarším notovaným pramenem kláštera. Dosud však nebylo uspokojivě vysvětleno, kde kodex vznikl a zda byl skutečně určen pro klášter sv. Jiří nebo zda se do jeho knihovny dostal až později. Zodpovězení této otázky je proto hlavním cílem této práce. První kapitola se zabývá vnějším popisem rukopisu. Pozornost je věnována především hudebně-paleografickému hledisku, a to jak původnímu obsahu breviáře, tak mladším přípisům. Zahrnut je zde rovněž popis nově objeveného fragmentu XXIV.A.65, jež původně patřil k breviáři. Na základě těchto aspektů je pak poněkud zúžen okruh možných proveniencí kodexu. Obsahem breviáře se zabývá kapitola druhá. Podrobněji popisuje jednotlivé oddíly rukopisu: kalendárium, tonář, Commune Sanctorum a samotný liturgický rok. V kapitole jsou také zmíněna určitá obecnější specifika, která se vyskytla při zpracovávání hudebně-liturgického obsahu posledních dvou oddílů breviáře. Nejobsáhlejší je třetí kapitola práce: zde je zpracovaný obsah rukopisu analyzován a porovnáván s dalšími prameny různého typu, stáří i lokace. Na základě srovnávání...
Neumovaný misál XIV D 12. Inventarizace pramene a sonda do repertoáru alleluiatických veršů
Vergosová, Eva ; Eben, David (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Předmětem předkládané bakalářské práce je neumovaný misál XIV D 12. Ačkoli se jedná o výjimečně cenný pramen pro studium vývoje mešního repertoáru v Evropě i v českých zemích, dosud se mu v odborné vědecké literatuře dostalo pouze částečné pozornosti. Dosavadní dílčí výsledky vědeckého bádání zasazovaly vznik rukopisu do různých období a míst. Jedním z cílů této práce je přispění k problematice datace a provenience pramene, zejména na základě zpracování a rozboru jeho hudebně-liturgického obsahu. Neméně důležitou výpovědní hodnotu misálu tvoří analýza vybraných částí repertoáru, díky níž lze blíže vymezit okruh evropských tradic, z nichž rukopis vychází, a upřesnit vývoj tradice zachycené v domácích pramenech. Klíčová slova: gregoriánský chorál, středověk, hudební rukopisy, misál, mše, mešní proprium, vyšehradská kapitula, alleluia
Neumovaný breviář Pu VI E 4c z kláštera sv. Jiří
Seifertová, Tereza ; Eben, David (vedoucí práce) ; Ciglbauer, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá neumovaným breviářem z fondu Národní knihovny České republiky se signaturou VI.E.4c. Rukopis, původně z knihovny ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, vznikl po polovině 12. století a je tak nejstarším notovaným pramenem kláštera. Dosud však nebylo uspokojivě vysvětleno, kde kodex vznikl a zda byl skutečně určen pro klášter sv. Jiří nebo zda se do jeho knihovny dostal až později. Zodpovězení této otázky je proto hlavním cílem této práce. První kapitola se zabývá vnějším popisem rukopisu. Pozornost je věnována především hudebně-paleografickému hledisku, a to jak původnímu obsahu breviáře, tak mladším přípisům. Zahrnut je zde rovněž popis nově objeveného fragmentu XXIV.A.65, jež původně patřil k breviáři. Na základě těchto aspektů je pak poněkud zúžen okruh možných proveniencí kodexu. Obsahem breviáře se zabývá kapitola druhá. Podrobněji popisuje jednotlivé oddíly rukopisu: kalendárium, tonář, Commune Sanctorum a samotný liturgický rok. V kapitole jsou také zmíněna určitá obecnější specifika, která se vyskytla při zpracovávání hudebně-liturgického obsahu posledních dvou oddílů breviáře. Nejobsáhlejší je třetí kapitola práce: zde je zpracovaný obsah rukopisu analyzován a porovnáván s dalšími prameny různého typu, stáří i lokace. Na základě srovnávání...
Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století
Duchoslavová, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Ikonografie českých zemských patronů v knižní malbě 16. století Předmětem zkoumání, kterému se věnuje tato bakalářská práce, je vývoj a způsob zobrazování českých zemských patronů v knižní malbě v období od 2. poloviny 15. do konce 16. století. Hlavním pramenem jsou především hudební rukopisy městských literátských bratrstev - kancionály a graduály. Tyto prameny přitom vznikaly v různých náboženských, resp. konfesijních skupinách - jak u katolíků i nekatolíků. Hlavním cílem této bakalářské práce je sledování vztahu k českým zemským patronům a ikonografická analýza způsobu jejich zobrazování v tom kterém konfesijním prostředí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.